Vážení, je až s podivem, jaké konspirace a špíny, jste (někteří členové MO a jejich „příznivci“), ve své hysterii schopni vymýšlet a pouštět do světa ať už zde, jinde na síti nebo mezi lidmi, to celé za tichého přihlížení vašich „činovníků“.
Takže, pokud budu chtít a je to jen moje vlastní vůle, jestli budu chtít někomu něco sdělit, nebo budu na něco reagovat, něco napsat, třeba i vám, tak to udělám a s ledovým klidem, se pod to podepíšu plným jménem. Dělal jsem to vždy, protože se za svoje názory nestydím, tak proč ne teď, nebo kdykoli jindy.
Neměl jsem, nemám a nebudu mít potřebu, nechat kohokoli za sebe něco psát nebo dělat a totéž naopak.
Jak já, tak Pepa Bubník, jsme dospělí, máme občanky a každý se projevujeme podle vlastního uvážení a pokud vám bude Pepa chtít něco sdělit, tak to udělá sám, mne k tomu nepotřebuje. Ostatně to již osvědčil svými různými příspěvky na síti.
To, že někdo nemá tolik odvahy, se pod svůj názor podepsat a schovává se za anonyma, „pseudojméno“ či přezdívku, je jeho věc a mě osobně je to úplně jedno, ale prosím, jste-li takoví, nesrovnávejte mne se sebou, já takovou potřebu nemám.
Jak vidno, tak ani sami (někteří, zejména „ostří kritici a poukazovači“), nemáte tolik odvahy, abyste se pod svoje příspěvky podepsali plným jménem a svůj názor, když už jste se s ním veřejně svěřili, kdekoli na síti, obhájili. Schováváte se pod „kde co“ ve strachu, aby na vás náhodou nepadla „kletba“ vašeho okolí a nestali jste se vyvrheli.
Neberte si moje jméno „do huby“, obzvlášť když ho spojujete s nepodloženými nesmysly, výmysly, urážkami a křivými nařčeními jen proto, že si nemáte na kom vybít svoji zlost a frustraci. Pokud se chcete mezi sebou navzájem takto urážet a napadat, navíc veřejně, prosím, je to vaše věc, ale beze mne.
S vaší organizací, nemám nic společného, tak to vezměte na vědomí (ostatně, vždyť to všichni víte, bylo to vaše kolektivní přání nás vyloučit, jak mi bylo sděleno vašimi orgány) a podle toho se i chovejte. Jak zde napsal jeden „taky skrývač“, „husy jsme spolu nepásli“ a nějaký „tykání“, je to poslední, co by mi vadilo.
Až do dnešního dne, jsem neměl potřebu se o vaši organizaci starat a jakkoli se k ní vyjadřovat.
M. Konečný
